chovatelská stanice plemene irský teriér
Tak jsem tu zůstal poslední. Čekám na své nové pánečky…
Baví mě prozkoumávat svět, lovit nebezpečné protivníky (smetáčky a košťata) a rád si hraju nejen s uzlíky a plyšáky, ale i s klacíky a vodou…
Večer se po všech těch dobrodružstvích přitulím k mamince
Už jsme 2x odčervení, očkovaní, čipovaní a postupně opouštíme naši „rodnou smečku“. Snad nás budou mít v našich nových domovech rádi a naplníme všechna očekávání našich nových páníčků… Chtěli bychom jim dělat jen radost, věříme, že nám budou naši lásku opětovat…
Za slunečného počasí na Velký pátek jsme v doprovodu maminky poprvé prozkoumali zahradu. Venku jsme se taky blíž seznámili s tetičkou Sony – zjistili jsme zásadní věc: z jejích cecíčků neteče vůbec žádné mlíčko.
Tak už je z nás pořádná „nebezpečná“ smečka! Umíme vrčet a štěkat a rozhodně se nebojíme používat ani naše zubaté tlamičky! Umíme se však i tulit a mazlit a čím dál víc to vyžadujeme od „našich dvounožců“ i těch, kteří nás chodí okukovat. To nejprve vrtíme ocásky, pak na ně zkoušíme házet prosebné pohledy, no a když to nepomůže, rozběhneme se k nim a škrábeme na ohrádku, dokud nás z ní nevysvobodí a nevěnují se nám… Taky umíme přivolat maminku, když máme hlad nebo si nějak ublížíme. Společně si užíváme spoustu zábavy, když se honíme, pereme, i když lovíme plyšáky a uzlíky. Až je z nás maminka někdy pořádně unavená. Teta Sony si nás už všechny očichala, občas nás přes okraj ohrádky zkontroluje a je zjevně ráda, že se o nás nemusí starat. O víkendu nám „naši lidé“ zase dávali tu kašičku, co prý podle nich vyhání z těla červíky a štěňátkům chutná, no ale my tedy známe lepší dobroty! Třeba takové masíčko s rýží a mrkvičkou, to když se zapije maminčiným mlíčkem, to vám je mňamka. To si dáváme moc rádi a takhle hezky rosteme:
Už jsme dostali barevné mašličky a taky absolvovali první odčervení – to jsme tedy pořádně prskali! Nejvýznamnější změnou ovšem bylo „velké“ stěhování do prostorného výběhu. Máme zde ložnici, záchod i jídelnu (maminčin pelíšek), ve které si po výborném mlíčku rádi i schrupneme. Kromě kňučení (když se nám něco nedaří) už zkoušíme i vrčet a taky očichávat a ochutnávat brášky a sestřičky.
Rosteme jako z vody – no, to se jen tak říká – ve skutečnosti je to samozřejmě z mlíčka… 🙂
Už nejsme žádní drobečkové, ale pořádní hafani (vlastně jsme nebyli žádní drobečkové ani hned po porodu…)
Dnešek je ve znamení tří „poprvé“ – štěňátka prokoukla, pokouší se o první krůčky a taky se poprvé objevily v pelíšku loužičky!
3.3. oslavila Florka 3. narozeniny! 🙂
Na chvilku si odpočinula od svých stále hladových dětí, slupla kus masového dortu a novou hračku pak hrdě odnesla do pelíšku ukázat štěňátkům…
Nové stránky chovatelské stanice Amicus Hirtus byly spuštěny 6.3.2018 🙂
Postupně budou doplňovány…